Zpět na zeď

05. května

Postrach Moravy

Martin Lecián alias "Postrach Moravy" (31. října 1900 Ostrožské Předměstí– 6. října 1927 Olomouc) - český zločinec a sériový vrah, který byl za 10 vražd odsouzen k trestu smrti. Narodil se 31. října 1900 jako sedmý z celkem deseti dětí Viktorie a Antonína Leciánových. Jeho otec měl v Uherském Ostrohu pověst opilce, který se o početnou rodinu nestaral. Matka zemřela v ústavu pro choromyslné. Otec k pití „přidal“ ještě karty, děti nechával o hladu a pravidelně je bil. Není divu, že dcery skončily na ulici jako prostitutky. A syna Martina doslova prohrál v kartách lidem od cirkusu. S nimi pak teprve desetiletý chlapec musel několik měsíců jezdit po štacích a pomáhat jim. Lecián už od mládí kradl a do osmnácti let byl vychováván v polepšovně. Okamžitě po svém propuštění se začal věnovat trestné činnosti. Následovala povinná vojenská služba během které pětkrát dezertoval. Po svém posledním zběhnutí se seznámil s Annou Křenovskou a společně se začali věnovat vykrádání pokladen po celé Moravě. Ty Lecián otevíral tak, že po obnažení 4 – 5 mm silného pláště pokladny ničil zámkový mechanismus a poté již otevíral pokladnu, aniž by musel překonávat dusnatý popel, který byl umístěn až za zámkem. Tento postup používal, aby nemusel jako mnoho jiných kasařů vdechovat dusaný popílek z mezistěn kasy. Během dne klidně dokázali vybrat i dvě pokladny, a to i od sebe několik desítek kilometrů vzdálené. A večer už se Lecián klidně veselil ve vyhlášených pražských podnicích. Hodně peněz utrácel za kvalitní obleky a boty. Potrpěl si na to, aby byl pokaždé dobře oblečen a upraven. Možná i proto se zpočátku tradovalo, že jde o mimořádně pohledného, štíhlého a elegantního mladíka, který vybírá trezory bohatým. V Prostějově byl Lecián s Křenovskou zadržen a následně převezen do nemocnice. Lecián totiž trpěl vážnou chorobou, otevřenou tuberkulózou hrtanu, a skončil ve vězeňském oddělení vojenské nemocnice na olomouckém Hradisku. Odtud 10. prosince 1926 utekl spolu s nebezpečnými zločinci Janem Deutschem a Janem Szekelym. Zranili přitom dva strážné.  Dvojice Lecián a Szekely poté vykradla obchod se zbraněmi v Hranicích a náležitě ozbrojena uskutečnila řadu loupeží na Moravě. 21.prosince se v Bučovicích rozešli - Lecián zůstal na Moravě a Szekely odešel na Slovensko. Po obou bylo vyhlášeno okresním četnickým velitelstvím ve Vyškově pátrání. V lednu 1927 se Lecián dopustil své první vraždy. Ve Slavkově u Brna čtyřmi výstřely zabil obecního strážníka, který jej vyrušil při vloupání. Další den se při krádeži v obchodě pokusil zabít jejího majitele a četnického strážmistra Poledňáka. Pak se dopustil několika dalších loupeží. Mimo jiné v Jihlavě zavraždil člena hlídací společnosti Františka Marčíka. V polovině února byl při cestě vlakem poznán četníkem. Lecián po něm několikrát vystřelil, a nakonec vyskočil z jedoucího vlaku. "Lecián neváhal vraždit hlídače vykrádaných objektů a střílet po četnících, přičemž dva z nich zastřelil,“ píší historici olomoucké Univerzity Palackého na speciálním webu radnice, který se věnuje dějinám Olomouce. Dne 8. března zavraždil četnického strážmistra Antonína Stuchlého. Následně bylo zalarmováno četnictvo a armáda a došlo k několika dalším přestřelkám. Při jedné z nich, u obce Polešovice, byl Lecián zraněn, ale přesto policii stále unikal. Za jeho dopadení byla vypsána i odměna - deset tisíc korun. Část veřejnosti přitom Leciána oslavovala a vznikaly o něm dokonce kramářské písně, které ho popisovaly jako galantního kasaře, který okrádá bohaté a mistrně se vyhýbá spravedlnosti. Teprve 23. dubna byl zadržen v Novém Bohumíně dvěma policisty v civilu (agenti Petr Halíř a Alois Kaluža). Po čtyřměsíčním vyšetřování zamířil na konci srpna k šestidennímu procesu u vojenského divizního soudu v Olomouci. U něj si Lecián vyslechl obvinění z deseti vražd zčásti dokonaných a zčásti ve stadiu pokusu a z dalších 93 trestných činů. 3. září 1927 byl odsouzen k vyloučení z armády, propadnutí zbraní, ztrátě volebního práva a k trestu smrti oběšením. Ještě v soudní síni Lecián požádal prezidenta republiky o milost. Masaryk zvažoval zmírnit trest na doživotí (kvůli Leciánově vážné nemoci), ale nakonec milost udělovat nemusel. Lecián totiž v noci z 25. na 26.září unikl ze své cely na chodbu věznice. Společně s dalším vězněm Ladislavem Kašpaříkem spoutali a odzbrojili strážného Jana Tomicu a jeho puškou Lecián zastřelil svoji poslední oběť - strážného Ferencze Kisse. Z věznice se ale nedostali. Zatímco se ostatní strážní zabarikádovali na strážnici, vojáci chodbu uzavřeli mříží. Po krátké přestřelce se Lecián a Kašpařík vzdali. Díky tomu byla prezidentem Masarykem okamžitě zamítnuta jeho žádost o milost. 6.příjna 1927 kat Wohlschläger a jeho tři pomocníci Leciána oběsili na dvoře olomoucké vojenské věznice. Jeho tělo bylo pohřbeno na neoznačeném místě vojenského hřbitova v Olomouci-Černovíře.

#kosik

9.1/10
  • Komentářů: 26
  • |

Komentáře

Tak odtud je označní lecián 😃
Krásné časy kdy pseudohumanisti ještě nemohli zvracet tolik svoje fantasmagorie a podobná individua se dala jako zbytečnost zlikvidovat.
Skurvené hovädo. Koľkým ľuďom vzal/zničil život? Dúfam, že sa škvarí v pekle. Kokot jeden
Holt chudáček neměl sousední stát s protikladným režimem, kam by utekl a napovídal jim něco o politických vězních.
Moraváci byli vždycky divný. 😂
ak vás vy čuromrdáni zaujíma táto tématika, tu toho máte viac: https://kriminalistika.eu/muzeumzla/prehled.html
ZA mě 10/10 za tento článek...fakt supr. Nečekal bych, že od takých šulínů je možné si fajn počíst i o něčem z oblastí, kde žiju....ne fakt upřímně...i přes to že jste kokoti (ne větší jak já), vážím si toho a děkuji.
Dobrý, rozjeďte tu sérii těchle popisů, zajímavé čtení.
nemůžu si pomoct, ale ten jeho ksicht je mi sakra povědomej 😃 jestli tu náhodou někde neběhá jeho potomek 😃
Tak asi najdlhsi popis tu na NDR, ale zaujimave citanie, rovnako ako akter..