Zánik Ďatlovovy výpravy

19. února

únor 1959, Ural, RUSKO: Zánik Ďatlovovy výpravy je označení pro neobjasněná úmrtí devíti členů turistické výpravy, k nimž došlo v nočních hodinách 2. února 1959 v ruském pohoří Ural. Výprava zahynula na východním úbočí hory Cholat Sjachyl, což znamená v mansijštině, jazyce kmene Mansijů, „Mrtvá hora“ (někdy záměrně dezinterpretováno jako „Hora mrtvých“). Horský průsmyk, kde k neštěstí došlo, byl pojmenován po vůdci výpravy Igoru Ďatlovovi jako Ďatlovův průsmyk. Smrt výpravy nebyla jednoznačně objasněna a sovětští vyšetřovatelé došli při vyšetřování k závěru, že příčinou byla spontánní síla, kterou nebyli členové výpravy schopni překonat. Avšak podle výsledků vyšetřování obnoveného v roce 2015 mohlo za smrt členů výpravy extrémně špatné počasí v kombinaci s lokální lavinou. Vzhledem k tomu, že neexistují žádní přímí svědkové, vznikla okolo události celá řada spekulací a konspiračních teorií. Výprava sestávala z deseti členů, z nichž devět výpravy studovalo na Uralském polytechnickém institutu, nyní na Uralské státní technické univerzitě. Byli to: Igor Alexejevič Ďatlov (23 let - příčina smrti podchlazení), Jurij Nikolajevič Dorošenko (21 - podchlazení), Ludmila Alexandrovna Dubininová (20 - vnitřní krvácení z těžkého poranění hrudníku), Georgij Alexejevič Krivoniščenko (23 - podchlazení), Alexander Sergejevič Kolevatov (24 - podchlazení), Zinaida Alexejevna Kolmogorovová (22 - podchlazení), Rustem Vladimirovič Slobodin (23 - podchlazení), Nikolaj Vladimirovič Thibeaux-Brignolles (23 - smrtelné zranění lebky), Semjon Alexandrovič Zolotarjov (38 - těžké poranění hrudníku). Desátý člen Jurij Jefimovič Judin (21) se oddělil se od výpravy 28. ledna kvůli zdravotím problémům a až zemřel 27. dubna 2013 ve věku 75 let.

 

Cílem výpravy byl vrchol hory Otorten ve Sverdlovské oblasti na Uralu, která se nachází přibližně 10 km od místa neštěstí. Plánovaná trasa byla zařazena do III. kategorie obtížnosti, tedy nejnáročnější. Členové výpravy byli zkušení horalé, kteří za sebou měli několik náročných túr a výstupů.

Výprava dorazila 25. ledna 1959 vlakem do města Ivděl, které se nachází ve Sverdlovské oblasti na Urale. Následně se na nákladním voze přemístili do osady Vižaj, posledního nejbližšího obydleného místa od hory Otorten. Odsud se přesunuli do opuštěné geologické osady, kde se odpojil Jurij Judin, kterému se zhoršil chronický revmatismus. Výprava tak pokračovala v devítičlenném složení. Podle deníku a fotoaparátu výpravy je možno vysledovat jejich cestu do 31. ledna, kdy se dostali na okraj horské oblasti. Tam se začali připravovat na výstup. V zalesněném údolí zanechali nějaké potraviny a další vybavení, které mělo být vyzvednuto při zpáteční cestě. 1. února se skupina začala pohybovat průsmykem směrem k hoře Otorten. Pravděpodobně měli v plánu dostat se na druhou stranu průsmyku, ale vzhledem ke zhoršenému počasí, sněhové bouři a nízké viditelnosti se omylem odchýlili od plánované trasy a začali stoupat na Cholat Sjachyl. Poté, co si uvědomili svou chybu, rozhodli se utábořit na zasněženém úbočí hory, přestože se přibližně 1,5 km od nich nacházel les, kde se mohli ukrýt před nepřízní počasí. Jurij Judin, jediný přeživší, později prohlásil, že skupina zřejmě nechtěla ztratit nadmořskou výšku, do které se dostali, nebo Ďatlov chtěl vyzkoušet táboření na úbočí hory.

 

Ďatlov se předem dohodl se sportovním klubem, že pošle telegrafem zprávu hned, jak se skupina vrátí zpět do osady Vižaj. Očekávalo se, že se tak stane nejpozději 12. února, ale současně se počítalo s tím, že se expedice může protáhnout. Proto na jejich zpoždění nikdo zpočátku nereagoval. Záchranná operace započala až ve chvíli, kdy se ozvali příbuzní členů expedice. První pátrací skupina složená ze studentů a vyučujících se vydala po stopách Ďatlovovy výpravy až 20. února. Později se zapojily také armáda a policie s letadly a vrtulníky. První záchranná skupina objevila zničené tábořiště 26. února. Michajl Šavarin, jeden ze studentů, kteří objevili stan, prohlásil, že byl prázdný, z poloviny stržený a pokrytý sněhem. Na místě byly nalezeny boty, oblečení, peníze, potraviny a další osobní věci členů výpravy. Od tábořiště pokračovaly stopy směrem z kopce k okraji lesa, který se nacházel na opačné straně průsmyku severovýchodním směrem. Asi po 500 metrech byly stopy zaváty sněhem. Na okraji lesa objevili členové záchranné skupiny pod velkou borovicí ohniště a těla Georgije Krivoniščenka a Jurije Dorošenka. Byli oblečeni v poškozeném spodním prádle a bez obuvi. Byli částečně ohořelí. Nedaleko ohniště se nalezla kupka suchého nepoužitého dřeva. Větve stromu byly polámané do výšky pěti metrů, podle čehož lze soudit, že na něj šplhali. Tomu odpovídal i nález lidské kůže na jeho kůře a odřeniny na tělech. V prostoru mezi borovicí a tábořištěm byli v dalších dnech nalezeni další tři mrtví. Podle polohy těl Igora Ďatlova, Ziny Kolmogorovové a Rustema Slobodina se zdá, že se snažili vrátit zpět ke stanu. Těla byla nalezena ve vzdálenostech 300, 480 a 630 metrů od borovice. Pátrání po zbývajících členech expedice trvalo více než dva měsíce. 4. května byly nejdříve nalezeny zbytky rozřezaného oblečení a nedaleko od nich i 4 zbývající těla, která byla dříve ukryta pod dvoumetrovou vrstvou sněhu. Ostatky ležely v proláklině asi 75 metrů hlouběji do lesa směrem od borovice. Pod nimi se nacházela provizorní podestýlka vyrobená z okolního podrostu. Někteří na sobě měli kusy šatstva patřící jiným členům skupiny.

 

Po nálezu prvních pěti těl byla provedena pitva, avšak nebyla nalezena žádná zranění, která by vedla k úmrtí. Jako příčina jejich smrti bylo určeno podchlazení. Ačkoliv byla u Slobodina nalezena malá prasklina na lebce, podle závěrů pitvy se nejednalo o příčinu smrti. Ke zvratu došlo po nalezení zbývajících čtyř obětí. U tří z nich byla jako příčina smrti určena různá zranění. Lebka Thibeauxe-Brignollese byla rozdrcena a těla Dubininové a Zolotarjova měla polámaná žebra a rozsáhlá vnitřní zranění. Podle doktora Borise Vožrožděného byla tato těla vystavena extrémní síle, kterou přirovnal k autonehodě. Na vnější pohled nejevila těla žádné známky zranění, a proto je možné, že byla vystavena velkému tlaku. U Ludmily Dubininové bylo také zjištěno, že v její ústní dutině chybí jazyk (podle některých zdrojů byl oběti jazyk vytržen, jiné hovoří o působení přírodních živlů). Přestože se teplota pohybovala hluboko pod bodem mrazu, byla některá těla nalezena téměř nahá a některá bez bot, pouze v ponožkách. Další těla byla oblečená v roztrhaném oblečení, z čehož lze soudit, že déle žijící členové výpravy jej strhli z již mrtvých společníků. Je také možné, že se u některých členů projevil jev tzv. paradoxního svlékání, kdy v důsledku podchlazení dochází k narušení kognitivních funkcí a vyplavení velkého množství stresových hormonů do oběhu, což způsobuje pocit horka. V obou případech se postižený začne svlékat, čímž dojde k akceleraci ztráty tělesného tepla. Vyšetřování bylo uzavřeno se závěrem, že oběti zemřely vlivem spontánní přírodní síly, kterou nebyli schopni překonat. Rovněž se došlo k závěru, že nebyl nalezen žádný viník události. Složky z vyšetřování byly uschovány v tajném archivu a objevily se až v 90. letech, některé části však chyběly.

Z vyšetřování vyplynuly následující skutečnosti:

Šest členů výpravy zemřelo na podchlazení, další tři členové zemřeli vlivem zranění, která utrpěli.

Nebyly nalezeny žádné stopy po cizí přítomnosti na místě neštěstí. Byly nalezeny pouze stopy devíti obětí.

Stan byl rozříznut zevnitř.

Oběti zemřely 6−8 hodin po posledním jídle.

Zranění nemohla být způsobena jiným člověkem. Síla, která na členy výpravy působila, byla příliš velká, ale nebyly poškozeny měkké tkáně.

Forenzní radiační testy prokázaly zvýšenou přítomnost radiace na oděvech některých obětí.

 

V roce 2015 zahájil Vyšetřovací výbor Ruské federace prověrku závěrů vyšetřování z roku 1959. Z ní vyplynulo, že původní vyšetřovatelé nedostatečně zvážili vliv špatného počasí, které zřejmě zavinilo tuto tragédii. Podle nových zjištění dosahovala síla větru osudné noci rychlosti orkánu, zuřila sněhová bouře a teploty se navíc pohybovaly okolo -40 °C. Vyšetřovatelé se přiklonili k názoru, že výpravu ze stanu vyhnala opravdu lavina, ačkoliv se nejednalo o lavinu klasickou, která je v místě tábořiště kvůli malému sklonu a absenci sněhových převějí téměř vyloučena. Podle nich výprava při hloubení úkrytu před větrem narušila pevnou sněhovou desku, která se v průběhu noci uvolnila a sesunula na stan, který částečně povalila a zablokovala jeho vstup. Skupině tak nezbylo nic jiného, než se prořezat ven a pokusit se dosáhnout úkrytu v lese. Nečekanost této situace způsobila, že si někteří nevzali ze stanu teplé oblečení. Krivoniščenko a Dorošenko byli oblečeni nejhůře, proto se dostali pouze k borovici, kde skupina rozdělala oheň, ale dvojici se zahřát nepodařilo. Zbytek výpravy se rozdělil na dvě skupiny, kdy se trojice Ďatlov, Slobodin, Kolmogorovová neúspěšně pokusila vrátit do stanu pro spacáky, zatímco zbytek výpravy hledal místo pro provizorní úkryt. Asi 70 metrů od borovice se pod nimi propadla sněhová vrstva narušená potokem a tři z nich při pádu utrpěli smrtelná zranění. Zlomeniny žeber bez přítomnosti podlitin mohly vzniknout později tlakem několikametrové vrstvy těžkého sněhu na již mrtvá těla. V roce 2019 oznámili Alexandr Kurennoj (mluvčí ruské generální prokuratury) a Andrej Kurjakov (vedoucí úřadu prokurátora pro Sverdlovskou oblast), že vyšetřování případu bylo opět obnoveno. Kurjakov v této souvislosti zmínil spolupráci s příbuznými a přáteli mrtvých studentů a využití moderních forenzních technologií. Dále uvedl, že ví o existenci přibližně 75 teorií, z nichž může spolehlivě vyloučit ty, které pracují se zásahem tajných služeb či důsledkem násilného trestného činu. Podle jeho vyjádření má být obnovené vyšetřování zaměřeno na trojici teorií, které všechny vycházejí z působení přírodních sil. Dle výsledků experimentů došli vyšetřovatelé k závěru, že smrt skupiny způsobila lavina a podchlazení, když přeživší členové nebyli schopni najít za špatných viditelnostních podmínek stan.

9.1 /10

košík

Zhlédnuto: 24 107x Hodnocení: 9.1/10 Komentářů: 108 Kategorie: historie

Značky: zima, sníh, mrtvola, smrt, historie, rusko, lavina, hory, retro, 50.léta, podchlazení, záhada

Komentáře

Ze to v zivote nemohla udelat zadna lavina bylo vysvetleno snad kazdym normalnim vedcem a clovekem, co tohle resil... Tym stranych expertu prisel opet s lavinou, aby to mohli uzavrit a kazdej tomu ted slepe jak debil veri, nez aby si o tom neco zjistil a podival se na drivejsi vysetrovani...
Když si to přečteš znovu a pořádně, tak je to tam vysvětlené...
Prinejmensim je to zajimave, skupima horskych veteranu leze na kopec a chcipnou za podivnych okolnosti. Beru ze je prekvapila lavina, prozezali stan a zdrhali potme bez hader v panice dopici, rozdelali ohen a zbytek poslali zpatky na misto pro hadry a zasoby, ale zbytek?: jazyk pryc, rozmlacena lebka, ohorele tela, splahani na strom, kazdy chcipne nekde jinde, je to takove zajimave tabu. V minulosti byly teorije ze je mohl domrdat nejaky kmen co tam zil
hlavně je blbost, že by si nevzali dostatek oblečení a ty spacáky, kdyby se to stalo tak jak se v tom textu popisuje.
Ja o tom videl dokumentu dost, nemusim cist blbej clanek. Nesmysl s lavinou muze napsat akorat fakt jen debil... Strasna lavina, kdyz necha zapichane hulky a lyze v pohode dal stat, stan zaprasi par CM snehu a vsichni kvuli 10 cm snehu zdrhnout neobleceni do lesa, kde zmrznou.. jasny. 😃
Přesně, lavina je blbost. A vždyť to přece nebyli žádní pitomci, aby zdrhli kvůli troše sněhu na stanu (což ho tam fakt moc nebylo, jak prokázaly pozdější fotky, když ten stan objevili zachranáři) někam do lesa, v mrazu -40, bez pořádného oblečení, bez spacáků, někteří dokonce i bez bot... Hovadina. Museli mít nějaký jiný, velmi vážný důvod. Škoda, že už se nezjistí co se tam stalo. Nebo to ruské tajné služby možná vědí a nechtějí říct. Lavina asi fakt ne ...
Tak Ti to ulehčím, píše se tam, že "lavinou" byl sesuv sněhové desky na mírném svahu, který zatarasil vchod do stanu. Polámaný kosti jdou vysvětlené taky. Chybějící jazyk byl vysvětlenej a dokázanej v jednom dokumentu. Ale pokud Ti to udělá radost, udělal to Yetti s ufounama a tajná služba to přikryla 🤣
Jo, protoze co je napsany tady je 100% pravda a nic jineho neexistuje. 😃 To musela byt panecku ale tiha toho snehu, ze zatarasil vychod, ale stan se pomalu ani neprohl, takze mohli stan v klidu rozriznout a utycy zmrznout do lesa... 😃 Ale dekuji, lidi jako ty jsou potreba. A ono je daleko vice uveritelnych vysvetleni, nez je ufo mentale. 😉
ale chapu, ze mladej blbecek co o tom slysi nejspis poprve v zivote nezna jediny stary vysetrovani, kde se pocita se vsema moznyma i nemoznyma vecma a je tam receno, co to nejpravdepodobneji zpusobilo... lavina je asi na urovni ufa a Yettyho
Já chodil na RM v době kdy ty jsi koukal na Jů a Hele. Třeba jsem blbeček, ale z nás dvou jsi mladej blbeček rozhodně ty 🤣🤣🤣
zajimave, jak vis od kdy ja chodil na rozzlobene muze. ale at mas radost, tak cca od 2005.. predtim to byl rotten a podobny veci a kamarad mi poslal link na rm, ze se mi to bude urcite libit... pohon si na tim treba. 😃
Tak jestli jsi koukal na rotten (eventuálně na shownomercy v roce 2000) v roce 2001 tak jsi opravdovej bramborec, ale ta možnost se asi limitně blíží nule. Kdybys poslal fotku svý prdele pohonim spíš, ale nad rokem 2005 se taky honí dobře 😁
Nějaká sesunutá ,,deska,, (takže ne lavina) nevysvětluje skutečnost, že by se vydali kilometr daleko do lesa a navíc bez pořádného oblečení. Navíc jak se tu píše, tak na fotkách byly zapíchnuté lyže a hůlky a tohle jako ta sesunutá ,,deska,, ani neporazila? Podle mě je to blbost. A hned na začátku původního vyšetřování byla jakákoliv teorie s lavinou vyvrácena. Teď to nabídli jako vysvětlení, protože prostě nevědí co se tam ve skutečnosti stalo.

Zobrazit celou diskuzi