Operace Anthropoid

Jozef Gabčík, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Josef Valčík, Jaroslav Švarc, Josef Bublík, Jan Hrubý - sedm statečných, kteří úspěšně provedli atentát na šéfa Hlavního úřadu říšské bezpečnosti Reinharda Heydricha a poté po dlouhých sedm hodin hrdinně odolávali přesile více něž osmi stovek esesáků.

Parašutisté vycvičení ve Skotsku provedli atentát 27. května 1942.  V rozhodující chvíli selhal Gabčíkův samopal Sten Mk.II, ale Kubiš hodil na vozidlo bombu plněnou plastickou trhavinou a s velmi citlivým nárazovým zapalovačem upraveným z protitankového granátu vz. 73. Heydrich, který v rozporu s bezpečnostními předpisy nechal zastavit vozidlo, byl zraněn kovovým úlomkem z karoserie, který roztříštil 11. žebro, prorazil bránici a uvízl ve slezině. Dne 4. června 1942 na následky infekce způsobené zraněním zemřel. Účastníci operace zaplatili za svůj čin životem, když spolu s dalšími výsadkáři podlehli 18. června 1942 v boji s přesilou nacistických vojáků v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Udal je totiž konfident gestapa Karel Čurda (na obr. 18 v klobouku). Nevydržel psychický tlak způsobený jeho matkou a sestrou, a tím že si každý den četl seznamy mrtvých v novinách. Rozhodl se nejprve 13. června poslat na četnickou stanici v Benešově anonymní udání, které však zůstalo bez odezvy. A tak 16. června vyrazil do Prahy vyhledat spolubojovníky, které v krycím bytě rodiny Svatošových nenašel. Odešel na gestapo, kterému poskytl zásadní informace o rodinách, které spolupracovaly s parašutisty, což ve výsledku vedlo k odhalení atentátníků skrývajících se v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje. Neúspěšně se pokusil o sebevraždu. Byl zatčen, později odsouzen k trestu smrti a 29. dubna 1947 oběšen v Pankrácké věznici. Čurda ve svém závěrečném prohlášení odmítl žádat o milost. 

Úspěch operace Anthropoid deprimoval samotného Hitlera. V důvěrném rozhovoru s Goebbelsem vyjádřil obavy, že „jen málo starých bojovníků se dožije konečného vítězství“. V žádné z obsazených zemí se odbojovému hnutí do té doby nepodařilo zabít nacistického pohlavára. V reakci na atentát nacisté zavraždili přes 2000 Čechů - vypálili obce Lidice (10. června 1942) a Ležáky (24. června 1942). 24. října 1942 zavraždili nacisté v koncentračním táboře Mauthausen 262 nejbližších spolupracovníků parašutistů z řad českého odboje.

Zabitím Heydricha zbavili Češi svět nebezpečného muže. Muže, který už v červnu 1940 upozornil, že problematika Židů na území německé moci nemůže být řešena vystěhováním; muže, jenž v roce 1941 vytvořil vraždící komanda Einsatzgruppen a v lednu 1942 na poradě ve Wannsee naplánoval vyhlazení evropských Židů; muže, jehož jméno Reinhard se stalo krycím názvem pro smrtící mašinérii, která se rozběhla ve vyhlazovacích táborech na jaře 1942.

Průběh závěrečného boje:

18. 6. 1942  ve 2.00 ráno vydal K. H. Frank rozkaz, aby se jednotky SS připravily k okamžitému zásahu proti neznámému počtu ukrytých parašutistů.

Ve 3.45 nastoupilo 740 mužů Waffen-SS do přistavených nákladních vozů v Norimberské, nyní Pařížské třídě.

V 4.15 měl být uzavřen vnitřní i vnější okruh okolo kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Esesáci obsazují domy kolem kostela.

Ve 4:15 vpadlo patnáct Němců do kostela z bytu kostelníka. Vyšetřovatel atentátu na Heydricha Heinz Pannwitz před sebou jako živý štít strkal spoutaného kaplana Vladimíra Petřka. Úředníci gestapa začali s prohlídkou kostela. Prohledání chrámové lodi gestapákům zabralo pět minut. Zjistili, že v kostele musí být krypta. Gestapo chtělo také zkontrolovat kůr a emporu. V okamžiku, kdy úředníci začali stoupat po schodech, Josef Bublík s Janem Kubišem, ukrytí za silnými sloupy ochozu, zahájili střelbu. Adolf Opálka bránil kůr. Příslušníci Waffen-SS začali do oken kostela střílet z budovy protější školy. Jako první utrpěl střelná poranění kriminální asistent Kurt Kahlo.

Ve 4.30 do kostela vtrhne úderné komando SS. Strhne se asi dvouhodinový boj.

Po 6.30 esesáci vynesli z kostela mrtvého Adolfa Opálku. Umírajícího Jana Kubiše a Josefa Bublíka odvezli do SS lazaretu v Podolí. Bublík zemřel cestou do nemocnice, Kubiš krátce po převozu.

V 6.41 gestapo telefonicky povolalo hasiče. Hasičský vůz s bouracím nářadím vyrazil ke kostelu o dvě minuty později.

Před 7.00 jsou muži v kryptě třikrát vyzváni, ať vyjdou ven. Poprvé odpoví: „Nikdy!“, podruhé: „Nikdy!“ a potřetí zvolají: „Češi se nevzdávají!“ Není jak parašutisty v boji muže proti muži porazit... Esesáci házejí okénkem do krypty granáty, slzný plyn a oslňují je reflektory. Přijíždí hasiči. Muži v kryptě hadice s vodou vyráží žebříkem a vyhazují ven i hořící láhve s lihem. Hasiči parašutistům vytrhávají žebřík. Po necelé hodině je v kryptě metr vody. Úderný oddíl dobrovolníků Waffen-SS se pokouší dostat dovnitř. Marně.

Po 10.30 je odstřelena kamenná deska do krypty. Čtyři parašutisté, Josef Valčík, Jozef Gabčík, Jaroslav Švarc a Jan Hrubý, kteří nemají úniku, se po boji zastřelí. Jejich těla vynesou esesáci před kostel. Boj skončil.