Pápayovci – teror v Dunajskej Strede (26 min.)
SLOVENSKO: Sedmý díl ze slovenského dokumentárního seriálu Mafiáni (2015), který pojednává o zločinecké skupině zvané Pápayovci. Tento díl ze tři roky připravovaného seriálu z dílny spisovatela Gustáva Murína je o teroru, který zavedl mafiánský boss Papa Joe a jeho banda v Dunajské Stredě a okolí. A také je o největší masové vraždě v kriminálním podsvětí v historii Slovenska, která kapitolu Pápayovců krvavě uzavřela.
Hovoří zde bezpečnostní analytici: prof. JUDr. Jaroslav Ivor, DrSc., Milan Žitný a Peter Majtan
unikátní svědkové té doby: novinář Daniel Vražda a bývalý novinář Peter Tóth
Promluví také 1. Viceprezident PZ gen. Milan Lučanský, který v té době vyšetřoval nejzávažnější mafiánské zločiny.
Dozvíte se jak vznikl název „bílí koně“ pro falešné fakturanty, které potom pápayovci nemilosrdně likvidovali. Tvrdí se, že do roku 1998 zemřelo 113 "koní", kteří pro ně pracovali. A přesně tolik kulek ukončilo životy pápayovců.
Jako většina mafiánských bossů té doby, i Pápay spolupracoval s SIS (Slovenská informační služba), kde tyto kontakty ovládal náměstek Svěchota. Tato propojení vysvětluje bývalý řídící důstojník SIS a novinář Peter Tóth. Pápay se tak stal ne náhodou svědkem brutální vraždy policisty a podnikatele Róberta Remiáše. Obětí výstrahy pápayovců se stal i politik Béla Bugár, kterému před domem vybuchl granát. Šlo o pozdrav od mafie, protože se jako poslanec příliš zajímal o aktivity podsvětí. Uvidíte originální záběry z archívu RTVS po tomto útoku, kde se objavuje i Róbert Kaliňák (současný ministr vnitra Slovenska). Bugár se po této zkušenosti vyzbrojil samopalem, který měl nachystaný doma pod postelí.
Tibor Pápay vyšel předčasně z vězení na pověstnou Havlovu prezidentskou amnestii, a protože neměl kde bydlet, vzal ho k sobě jeho stejně amnestovaný spoluvězeň Rudolf Hodosi, prezdívaný Kišcine. Prostřednictvým svých bratrů zápasníků (jeden byl seniorským mistrem světa), dostal Kišcine Pápaya do čerstvě se formující mafiánské bandy (všichni to byli bývalí zápasníci). Dunajská Streda vynikala silným zápasnickým oddílem s vynikajícími sportovními výsledky, které ho vynesly mezi zápasnickou špičku v celém Československu. Měli tam juniorského mistra světa, medailisty z MS, ME a jiných mezinárodních soutěží- Například Zoltán Hodosi se už jako veterán stal v brazilském Riu de Janeiru mistrem světa v zápasení volným stylem. Tato selektivně nasbíraná základna síly (jejich tréner si za žáky vybíral hlavně typy pověstné brutalitou) se po pádu socialismu stala oficiálně prakticky nevyužitou. Sport se dostal na periférii zájmu státu a všechna natrénovaná agresivita se tak obrátila proti nejbližšímu okolí. Prakticky všichni včetně trénera přešli na dráhu zločinu. Pápay byl mezi nimi zpočátku jen na nejnižším stupni bežného mafiánského vojáka na nejšpinavější práce. Jenže právě v nich Pápay vynikal. Neštítil sě ničeho, v násilí se vyžíval.
Po roce 1989 rozběhli byznys ve velkém. Díky falešným fakturantům (tzv. bílé koně) bylo ze Slovnaftu do Maďarska pro odběratele se sídlem na Panenských ostrovech a s rusky znějícími jmény majitelů objednáno 5 700 tun nafty. Na přepravu bylo potřeba 114 vagónů. Palivo bylo expedované, ale k úhradě nikdy nedošlo. Odběratel předložil fax, který údajně dostal a na základě kterého expedoval zásilku zpět do Slovnaftu. Fax poslala slovenská firma a deklarovala v něm údajné zplnomocnění jednat v zastoupení Slovnaftu, přičemž žádala objednavetele o vrácení zásilky, protože jde o nekvalitní výrobek, který nesplnil požadované normy a bude nahrazený jiným. Těch 114 vagónů plných nafty už nikdy nikdo neviděl. Ani maďarské či slovenské železnice. Když se kvůli tomuto do očí bijícímu podvodu dostali bossové Vida a Šipoš do problémů – první do vazby a druhý se musel skrývat, zamést stopy měl jejich původně podřízený Tibor Pápay, přezdívaný Papa Joe. Ten brutálně zlikvidoval celou stáj „bílých koní“, ale nakonec vyhnal do exilu v Maďarsku i Vidu se Šipošem a zbytkem původní bandy. Dunajskou Stredu ovládl teror, jaký nikde jinde na Slovensku, ale i v okolních zemích nebyl. V 90.letech radikálně klesl v oblasti Dunajské Stredy počet svateb. Pápayovci si totiž na svém území uplatňovali něco jako středověké právo první noci. Když se jim nevěsta líbila, odvedli si ji přímo před očima ženicha a rodiny. Lidé se proto raději brali v sousedním Maďarsku, a nebo tajně. Dne 25.3.1999 pápayovci v čele s Pápayem porušili všechny pravidla ostražitosti. Nikdy předtím se jich nesešlo v baru Fontána víc jak čtyři a na porušení pravidla si vybrali i nezvyklý den, čtvrtek, obvykle tu totiž jejich šéf Papa Joe úřadoval ve středu. Při tom vždy asistovaly dvě gorily u vchodu, v osudný večer však chyběli. A co je nejzvláštnější, ani jeden z tvrdého jadra gangu nebyl ozbrojený. To nemohla být náhoda a takto šli jako na popravu. A na tu je nalákal někdo kvůli komu byli ochotní zahodit všechny ochranné opatření. Jména objednávatelů i vykonávatelů se dozvíte. Stejně jako to, kdo stál za tím, že měli takovou lehkou práci. Prof. Jaroslav Ivor podá očité svědectví z místa činu, které ohledal jako vyšetřovatel.
Komentáře