Porovnání velikostí ve Vesmíru

17. dubna

Srovnání velikosti měsíců, planet, hvězd a dokonce i černých děr a galaxií (všechna čísla u planet představují průměr). 

Hudba: 'Get Back Up' by Silent Partner 

Vytvořeno v Blenderu 2.79

9.8 /10

košík

Zhlédnuto: 27 647x Hodnocení: 9.8/10 Komentářů: 78 Kategorie: příroda

Značky: vesmír , velikost , hvězdy , planeta , 3-d , galaxie

Komentáře

Komentovat
zbývá znaků: 0
Na konci je velkosť vesmíru odhadovaná na 150 miliárd rokov(let), to znamená od stredu po kraj známeho vesmíru 75 miliárd sv. rokov, čo znamená, že tak dlho trvá svetlu absolvovať tútovzdialenosť. Vedci vypočítali, že k velkému tresku došlo pred 13.799 miliardami rokov a ak budeme veriť tomu, že nič nieje rýchlejšie ako svetlo, je zvláštne, že sa za svoju existenciu vesmír rozpínaním zväčšil 5x viac než je schopné svetlo absolvovať za rovnakú dobu.
Na druhej strane, aby vedci mohli vidieť kraj vesmíru(najvzdialenejšiu hviezdu), muselo by mať svetlo čas doputovať k späť Zemi od jej vzniku. To znamená, že k veľkému tresku by muselo dôjsť pred minimálne 150 miliardami rokov( doba k zrodu hviezdy) aby malo video pravdu. To len taká úvaha, nič o tom v skutočnosti neviem.
...a je vesmír placatej nebo kulatej?
tva uvaha nesedi proto, ze vesmir střed nemá, tudíž tyhle kupecke pocty se pocitaji pres rovnice, o kterych se ti nesnilo ani v tech nejhorsich nočních můrách
při vzniku vesmíru se vesmír rozpínal rychlostí světla, ale rychlost rozpínání se stále zrychluje, ale rychlost světla je stále stejná 🤔😨🤔
Vsauce tomu věnoval jedno celé video (stoji za kouknuti), vesmir se roztahuje cely rovnomerne tak, ze se všechny body vzdalují od vsech a ne od jednoho konkrétního bodu, tudiz proste nas vesmir nemuze mit pevný bod ani jako sam v sobě, ani vuci prostoru , protoze v něm celý pri tom roztahovani ještě letí jako celek
Já myslel, že rychlost rozpínání se stále zpomaluje, až nakonec přijde velký smrsk 🙂
ne ne, rozpínání se stále zrychluje, hlavní palivo hvězd - kyslík - bude nakonec přeměněn na helium a to na těžší prvky, hvězdy vyhasnou, a na konci tak přijde velké vychladnutí našeho vesmíru. případně zbytky hmoty budou nasáty do černých děr, na jejichž druhé straně se nacházejí jiné vesmíry, které mají o dimenzi méně. náš vesmír je důsledek černé díry ve vesmíru, která má o dimenzi více 🤔
U velikosti vesmíru jim 1) vypadlo "pozotovatelného" vesmíru, bo na obrázku je relikní záření. 2) mají o nulu navíc.
Ono to s tou rychlostí rozpínání vesmíru to je složitější. Vesmír jako prostor, se krom inflační fáze, rozpíná stále stejnou rychlostí, která ke mnohem menší než rychlost světla. Ale protože se rozpíná prostor, tak čím jsou objekty vzdálenější tím rychleji se od sebe "vzadlují". Objekty za hranicí pozorovatelného vesmíru se od nás vzdalují rychlostí větší než je rychlost světla, proto je nevidíme.
Podle nejnověších výpočtů se zdá, že vesmír není podle 4. prostorového rozměru zakřiven. Takže asi je opravdu neohraničeně nekonečný. Ledaže bychom "existovali" v simulaci s "periodic boundary condition", která je mnohem větší než pozorovatelný vesmír.
vím, že je to složitější, ale snažil sem se to vysvětlit uživatelům NDR 😃
No vidíš, tak nakoniec moja laická úvaha nebpla až tak úplne bullshit
Stále platí, ýe objekt ktorú vidíš, vidíš len vďaka svetlu. To znamená, že svetlo potrebovalo dostatočný čas aby k nám "doletelo" inak by sme objekty ktoré to svetlo vyžarujú nevideli. Ako napísal Umkebe Membe, je tam o jednu nulu navyše. V prípade 15 000 000 000 rokov to už sedí.
... "hlavní palivo hvězd - kyslík - bude nakonec přeměněn na helium" hlavní palivo hvězd - vodík a hélium - bude nakonec postupnou fúzí přeměněno na těžší a těžší prvky a zastaví se to až u železa, protože to je první prvek který při svém vytvoření spotřebuje více energie než fúzní reakce na jeho vytvoření vydá = hvězda umírá .....
jo sorry no, spletl jsem si kyslík a vodík. byl to náročný týden 😃

Zobrazit celou diskuzi