Surmové

ETIOPIE: Fotky z tradiční slavnosti donga etiopského kmene Suri (Surmové). Při tomto nebezpečném "sportu" mezi sebou bojují válečníci z různých vesnic. Celé hodiny pak soupeří pomocí "donga" - hůl vyřezaná na jednom konci do tvaru penisu. Cílem boje je poslat protivníka k zemi, přičemž jediným pravidlem je, že není dovoleno zabíjet. V minulosti i přesto mnoho mužů zemřelo. Na konci tohoto krvavého boje je vítěz předveden před mladé dívky a ty se dohodnou, která si vítěze vezme za muže. K dodání síly pijí muži krev (cca dva litry) z krční tepny krávy. Dnes již je rituál donga zakázán etiopskou vládou. 

Surmové patří k nejpůvodnějším etnickým skupinám v Etiopii. Sami vehementně popírají jakoukoli příbuznost s kmeny Mursi a Meen, a to navzdory skutečnosti, že mají podobné zvyky a mluví stejným jazykem. Žijí v izolované a těžko přístupné oblasti poblíž řeky Omo. Ve vesnicích složených z chýší žije 40 až 2500 obyvatel - celkový počet Surmů však není znám. Jejich hospodářství je převážně pasteveckého charakteru, ale zabývají se i lovem, sběrem plodů a pěstováním kukuřice, fazolí a čiroku. Zvěř loví ve skupinách s pomocí cvičených psů. Za symbol bohatství, urozenosti a společenského postavení jsou považovány krávy. Prodej zlata, kterého je v oblasti poměrně dost, umožňuje nákup dalších zvířat. Surmové objevili, že zlato lze také použít k nákupu střelných zbraní a munice z nedalekého Súdánu. Zbraně usnadnili získávání zvířectva a narostl počet nájezdů na odvěké nepřátele, Nyangatomy - se svým jižním sousedem jsou Surmové ve válce už asi dvacet let. Surmů se prý obávají všechny okolní kmeny a respekt před nimi má i etiopská armáda.

Společnost Surmů je organizovaná do klanů na principu věkových kategorií. Ve velké uctě jsou stařešinové a jejich názory. Řídí shromáždění a mají na nich vždy poslední slovo. Surmové však nemají vůdce jako takové. Základní jednotkou společnosti je rodina (manželka a děti). Muži, zpravidla polygamní, vykonávají své úkoly daleko od domova. Jejich úkolem je starat se o zvířectvo a obranu země. Ženy se starají o vše ostatní kolem domácnosti. Děti začínají pomáhat z chováním dobytka zhruba kolem osmi let.

Velmi nápadným znakem jejich kultury je zvyk vsazování hliněného kotouče do spodního rtu jako znak kmenové identity a ozdoba. Je to také užitečný prostředek sdělující velikost věna, jaké zaplatila ženichova rodina rodině nevěsty. Velikost kotouče je přímo úměrná počtu dobytka, jenž je používán jako platba. Dalším zvykem je iniciační rituál, který zahrnuje obřízku, nošení oštěpu, dřevěného nebo koženého štítu a podkovovitého nárameníku s nožem. Kandidáti také dostávají podřadnou práci od stařešinů, musí hladovět a někdy bývají dokonce bičování, dokud nezačnou krvácet. Rituál se v určitých podobách opakuje co dvacet nebo třicet let. Další charakteristický znak kultury je zdobení těla pomocí barev získaných z vápna a okru rozpuštěného ve vodě, nanášených prsty. Účel je především estetický. Dívky si také často zdobí tělo vpichy, které rozříznou žiletkou a po zacelení rány jim zůstává jizva. Muži toto zdobení používají k zastrašení nepřítele. Na pravou ruku si vypichují rány za zabité muže a na levou za ženy.

Český cestovatel Ivan Bulík je popsal jako "divoký a nevypočitatelný kmen". Bulík je jedním z protagonistů dokumentárního filmu SURI (2015, čsfd: 83%) a dongu několikrát viděl na vlastní oči.