19. ledna

KuNDRa #12

Julie Rose a Sophie Mudd

6.8/10

16. ledna

Ekologická katastrofa na ostrově Mauricius

25.července 2020 došlo k nejhorší ekologické katastrofě v dějinách ostrovního státu Mauricius.Tehdy tam 300metrová japonská nákladní loď MV Wakashio (provozovaná společností Mitsui OSK Lines) najela u Pointe d'Esny na mělčinu a rozpůlila se o korálový útes. Do oceánu uniklo přes… Zobrazit víc

25.července 2020 došlo k nejhorší ekologické katastrofě v dějinách ostrovního státu Mauricius.
Tehdy tam 300metrová japonská nákladní loď MV Wakashio (provozovaná společností Mitsui OSK Lines) najela u Pointe d'Esny na mělčinu a rozpůlila se o korálový útes. Do oceánu uniklo přes 1000 tun paliva, zbylých 2500 tun se z lodi podařilo postupně odčerpat.
Mauricius, který je proslulý svým křišťálově průzračným mořem, se mohl ekologické katastrofě vyhnout, ale tamní vláda nezareagovala včas. Palivo z nádrže začalo unikat až 12 dní po nárazu, ale během té doby nebyly podniknuty žádné kroky k jeho zadržení.

7.9/10

08. ledna

Parazitická mihule

Mihule mořská - rybovitý obratlovec úhořovitého těla (na obr. ústní otvor se zřetelnými zuby a jazykem). Spolu se sliznatkami patří mezi nejprimitivnější zástupce dnes žijících obratlovců. Dorůstá délky 1,2 m a hmotnosti 3 kg. Žije v moři, rozmnožuje se však v řekách s rychl… Zobrazit víc

Mihule mořská - rybovitý obratlovec úhořovitého těla (na obr. ústní otvor se zřetelnými zuby a jazykem). Spolu se sliznatkami patří mezi nejprimitivnější zástupce dnes žijících obratlovců. Dorůstá délky 1,2 m a hmotnosti 3 kg. Žije v moři, rozmnožuje se však v řekách s rychlým tokem a kamenitým dnem - po vytření umírá. Larvy žijí v bahně a živí se mikroskopickými organismy. Po 6-8 letech se mění v dospělé mihule, které takto žijí už jen 3 roky. Přisávají se na ryby a parazitují na nich několik dní, dokonce i několik týdnů - tím mnoho ryb usmrtí, ale ještě více jich uhyne následkem poranění. Žije v severní části Atlantského oceánu, na západě od Floridy po Grónsko, na východě od Středozemního moře až po severní Norsko. Její maso je velmi chutné.

#kosik

9.3/10

29. prosince

Sériový vrah Candy Man

Dean "Candy Man" Corll - americký sériový vrah z texaského Houstonu, který na začátku 70.let s pomocí dvou mladých kompliců znásilnil a zavraždil nejméně 28 chlapců ve věku od 9 do 23 let. Corllovo tříleté vraždění i život nakonec ukončil jeho komplic Elmer Wayne Henley. Dean Corll se narodil v roce 1939… Zobrazit víc

Dean "Candy Man" Corll - americký sériový vrah z texaského Houstonu, který na začátku 70.let s pomocí dvou mladých kompliců znásilnil a zavraždil nejméně 28 chlapců ve věku od 9 do 23 let. Corllovo tříleté vraždění i život nakonec ukončil jeho komplic Elmer Wayne Henley. Dean Corll se narodil v roce 1939 rodičům (matka byla přehnaně starostlivá a otec naopak velmi přísný a náročný), kteří se rozvedli, znovu vzali a pak zase rozvedli. O devět let později, když bylo Deanovi 16 let, se jeho matka provdala za Jakea Westa, který se živil jako prodejce pekanových ořechů. Celá rodina se pak přestěhovala do texaského Vidoru, kde paní Corll a její druhý manžel založili malou pekárnu „Pecan Prince“. Dean Corll a jeho bratr Stanley chodili do školy a zároveň pracovali pro firmu. V roce 1963 se jeho matka s Westem rozvedla, přestěhovala se do Houstonu a otevřela si tam vlastní cukrárnu s názvem „Corll Candy Company“. Že je homosexuál, si Corll uvědomil po roční službě v armádě (1963-64). Do té doby to byl v podstatě obyčejný mladík, který měl trochu problémy s navazováním přátelství, ale vždy mu záleželo na lidech z okolí a byl dokonce velmi žádaný u dívek. Dean po návratu z armády pokračoval v práci v rodinném podniku, kde dohlížel na výrobu sladkostí a provoz a staral se také o zaměstnance, místní náctileté chlapce. Croll měl pověst hodného mladíka, často dětem ze sousedství rozdával cukrátka zdarma. Brigádníci se ale začali ozývat, že Dean trousil na jejich adresu nevkusné sexuální poznámky a některé se pokusil i osahávat. Deanova matka na to reagovala tak, že stěžující si chlapce propustila. V roce 1967 se tehdy 28letý Corll seznámil se s 12letým Davidem Brooksem. Corll se tehdy přátelil s mnoha chlapci v dětském věku, ale nikomu z města to nepřišlo divné. Brooks vyrůstal s násilnickým tátou a Corll mu rychle nahradil otcovskou figuru. Když bylo Davidovi patnáct, trávil u Corlla v bytě prakticky všechen volný čas a později místo označil za svůj druhý domov. Někdy v té době měl Corll Brooksovi nabídnout peníze výměnou za to, že na něm provede orální sex. Brooks s tím souhlasil – a tak začal pokřivený vztah, který měl trvat několik dalších let. V roce 1968 matka zavřela svou cukrárnu a přestěhovala se do Colorada, takže Corll změnil povolání a našel si práci jako elektrikář. První vraždu spáchali v roce 1970. Corll platil Brooksovi, aby mu do domu vodil mladé chlapce (většinou šlo o jeho vlastní kamarády). Za jednoho přivedeného hocha dostal David 200 dolarů nebo věcné dary (jednou dostal i nové auto). V roce 1971 se k nim přidal 15letý Elmer Wayne Henley, kterého původně přivedl Brooks na porážku. Ukázalo se ale, že Henley má sadistické sklony, Corllovi hned padl do oka a udělal z něj dalšího komplice (Henley taky dostával za jednoho přivedeného chlapce 200 dolarů - později uvedl, že se toho všeho účastnil, protože jeho rodina potřebovala peníze). Chlapce lákali do domu pod záminkou večírku. Když je Corll opil a zhulil marihuanou, přivázal je buď k posteli, nebo ke speciální mučící desce, kterou měl přidělanou na zdi (viz. foto). Pak hochy osahával, znásilňoval mučil - jednomu doslova ukousl varlata, jinému zase odřezal bradavky, dalšímu spálil penis na škvarek, kastroval je, zasouval jim předměty do konečníku a močové trubice. Když byl hotov, oběť uškrtil nebo zastřelil. Lidé si začali všímat, že ze sousedství Houston Heights mizí alarmující počet mladých chlapců a mužů V březnu 1973 se Corll přestěhoval do Pasadeny na předměstí Houstonu a dva měsíce si dal od vraždění pauzu. Poté ale Corll - s pomocí Henleyho a Brookse - zběsilým tempem zavraždil 7 lidí jen během června a července. Svou poslední oběť - 13letého chlapce, kterého přivedl Brooks, Corll zabil 3. srpna 1973. O čtyři dny později přivedl Henley na večírek ke Corllovi svého známé, 19letého Timothyho Cordella a 15letou Rhondu Williams, kterou zmlátil otec, a tak se rozhodla utéct z domova. Když trojice dorazila, Dean zuřil, protože dívka v jeho domě ještě nikdy nebyla. Na oko se ale uklidnil a Timothymu a Rhondě nabídl svou speciální omamnou směs marihuany. Tentokrát ale spolu s nimi zfetoval i Elmera. Všichni tři mladí odpadli a Corll je svázal. První se z bezvědomí probral Henley a Corll mu řekl, že ho zabije za to, že do jeho domu přivedl ženu. Henley prosil o život a nakonec ho přesvědčil, že když ho rozváže, pomůže mu Timothyho a Rhondu zavraždit. Corll souhlasil a nařídil mu, ať Rhondu znásilní a zabije, zatímco se bude dívat, jak on sám vedle něj totéž provádí Timothymu. Společně je přenesli do ložnice a každého připoutali na jednu stranu pokoje. Corll začal Timothyho bít a mučit a nařídil Henleymu, aby Rhondě nožem odřízl oblečení. V tom se však dívka probudila a když zjistila, co se děje, začala Henleye prosit o život. "Už nemůžu pokračovat. Nemůžu tě nechat zabít všechny mé přátele“ řekl Henley a popadl Corllovu pistoli a střelil ho do čela. Kulka ho ale nezabila a Corll se vypotácel do chodby. Tam do něj Henley ještě třikrát střelil, jednou se trefil do ramene a dvakrát do spodní části zad. Posléze sám zavolal policii, které nejprve tvrdil, že šlo o sebeobranu. Později se přiznal, že mu oběti vodil, ale několik jich i sám zabil. Dále uvedl, že spolu s Brooksem a Corllem mrtvoly zakopávali na zahradě Deanova domu nebo je ukrývaly v pronajatém hausbótu. Henley byl odsouzen k 594 letům za mřížemi (stále žije a sedí v Texasu), Brooks dostal „pouze doživotí“ (zemřel 28.května 2020 ve věku 65 let). #kosik

9.5/10

29. prosince

Prehistorická rostlina

V roce 2012 se ruským vědcům podařilo vypěstovat rostlinu ze 32 000 let starého semínka. To objevili ve zmrzlé půdě na Sibiři ve zkamenělé noře tehdejších veverek. Pomocí speciální techniky vypreparované semeno rostliny Silene stenophylla vypěstovali ve zkumavce s živinami a poté květinu přesadili do půdy, kde… Zobrazit víc

V roce 2012 se ruským vědcům podařilo vypěstovat rostlinu ze 32 000 let starého semínka. To objevili ve zmrzlé půdě na Sibiři ve zkamenělé noře tehdejších veverek. Pomocí speciální techniky vypreparované semeno rostliny Silene stenophylla vypěstovali ve zkumavce s živinami a poté květinu přesadili do půdy, kde rozkvetla. Rostlina z dob lovců mamutů je tak nejstarší životaschopný mnohobuněčný organismus. Zároveň je první rostlinou, kterou se podařilo vrátit k životu z věčně zmrzlé půdy, takzvaného permafrostu. Ten pokrývá asi 20 procent zemského povrchu a v posledních letech je v hledáčku odborníků, kteří se snaží objevit podobné živé prehistorické organismy. #kosik

9.8/10

28. prosince

Žhavý rekord

Kapitán Shivam Singh z motocyklového akrobatického týmu indických ozbrojených sil „Tornadoes“ se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů, když v ohnivém tunelu ujel na motorce 127 metrů. Vyvázl jen s lehkými zraněními. #kosik

8.0/10

28. prosince

Sultán sběratel

Sbírka aut brunejského sultána je podle dostupných informací nejcennější na světě. Na obrázku pohled do jedné z jeho hal, ve které najdete několik desítek supersportů Ferrari Enzo. Celkem vlastní přes 7000 vozidel v hodnotě více než 5 miliard dolarů. #kosik

5.2/10

27. prosince

Cyklóny na Jupiteru

Bouře (cyklóny) nad severním pólem Jupiteru. Tento snímek vznikl na základě dat z přístroje JIRAM (Juno's Jovian Infrared Auroral Mapper). Ten měří tepelnou emisi z vrcholků mračen Jupiteru (infračervená pozorování se neomezují jen na slunečním světlem ozářenou polokouli). Pozorování uká… Zobrazit víc

Bouře (cyklóny) nad severním pólem Jupiteru. Tento snímek vznikl na základě dat z přístroje JIRAM (Juno's Jovian Infrared Auroral Mapper). Ten měří tepelnou emisi z vrcholků mračen Jupiteru (infračervená pozorování se neomezují jen na slunečním světlem ozářenou polokouli). Pozorování ukázalo osm bouřkových útvarů kolem bouřky o průměru asi 4000 kilometrů. #kosik

9.5/10

27. prosince

Mrduchtivá máma

32letá Thea Vincent - matka tří dětí z anglického Woolstonu, byla před týdnem zproštěna obvinění ze sexuálního zneužití nezletilého chlapce. V říjnu 2018 k sobě Thea pozvala na sklenici vody dva 14leté chlapce, kteří před jejím domem hráli fotbal. V kuchyni si nejprve povídali o … Zobrazit víc

32letá Thea Vincent - matka tří dětí z anglického Woolstonu, byla před týdnem zproštěna obvinění ze sexuálního zneužití nezletilého chlapce. V říjnu 2018 k sobě Thea pozvala na sklenici vody dva 14leté chlapce, kteří před jejím domem hráli fotbal. V kuchyni si nejprve povídali o škole a poté Thea začala s debatou o těle a sexu. Pak si odběhla nahoru, kam jednoho z chlapců zavolala. Chlapec později u soudu vypověděl, že si myslel, že tam bude televize nebo herní konzole. Ona ale ležela nahá na posteli a řekla mu, ať si k ní lehne. Cca po pěti minutách sexu se chlapec oblékl a společně s kámošem opustili dům. Se zážitkem se poté svěřil rodičům, protože prý věděl, že to nebylo správné. Matka jí ohledně toho zavolala, načež ji Thea údajně odpověděla: "Klidně zavolej zasranou policii". Advokátka Catherine Flint dokázala Theu ubránit tvrzením, že chlapci lhali o svém věku - oběti prý mělo být 16, kámošovi 18. Dokonce i na svém účtu na Facebooku měl chlapec falešné datum narození, které odpovídalo věku 16 let. To je v Británii hranice pro legální sexuální styk a Thea nakonec do vězení nepůjde. #kosik

9.8/10

27. prosince

Zodiac

Po 51 letech se podařilo rozluštit jeden ze záhadných vzkazů, který americkému deníku San Francisco Chronicle poslal sériový vrah zvaný Zodiac. Tento vrah ve vzkazech tvrdil, že zabil 37 lidí, policie ho spojuje s pěti vraždami. Vzkaz nazvaný Šifra 340, podle počtu znaků, dorazil do San Francisco Chronicle v… Zobrazit víc

Po 51 letech se podařilo rozluštit jeden ze záhadných vzkazů, který americkému deníku San Francisco Chronicle poslal sériový vrah zvaný Zodiac. Tento vrah ve vzkazech tvrdil, že zabil 37 lidí, policie ho spojuje s pěti vraždami. Vzkaz nazvaný Šifra 340, podle počtu znaků, dorazil do San Francisco Chronicle v listopadu 1969. Až nyní ho pomocí speciálního počítačového programu rozluštili australský matematik Sam Blake, belgický skladník Jarl Van Eykcke a americký webový designér David Oranchak, který na dešifrování vzkazu pracoval od roku 2006. Oranchak řekl, že základ kódu se dá najít minimálně v jedné příručce amerického námořnictva z 50.let minulého století. Rozluštění vzkazu potvrdil v pátek večer na Twitteru i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). „FBI ví, že vzkaz připisovaný Zodiakovi nedávno rozluštily soukromé osoby. Vzhledem k probíhajícímu vyšetřování a z úcty k obětem a jejich rodinám nebudeme poskytovat další informace,“ uvedlo sanfranciské oddělení FBI. Deník San Francisco Chronicle rozluštěný vzkaz otiskl. "Doufám, že se mým stopováním bavíte. Nebojím se plynových komor, protože mě to jen pošle dříve zpět do ráje. Teď už mám dostatek otroků, kteří tam pro mě budou pracovat“. Přičemž několikrát uvedl slovo ráj s pravopisnou chybou. Jde o druhý vzkaz Zvěrokruhového zabijáka, který se podařilo amatérským nadšencům rozluštit. Dopis nazvaný Šifra 408 rozluštil už v roce 1969 učitel Donald Gene a jeho manželka Bettye Hardenová. Ani v něm nebylo nic, co by vyšetřovatelům pomohlo vraha dopadnout. Zmínky o otrocích a špatně napsané slovo ráj (paradice) už byly policii známy. Dopisy posílal až do roku 1974. Posílal také kusy oblečení špinavé od krve či detaily, které mohla vědět jen policie. O tajemného Zodiaca se v minulosti zajímali jak seriózní vyšetřovatelé, tak Hollywood. Zodiac byl inspirací například pro snímek Drsný Harry s Clintem Eastwoodem v hlavní roli nebo oceňovaný a historicky věrný thriller Zodiac režiséra Davida Finchera. Série vražd začala v prosinci roku 1968. Dva mladí lidé, žena a muž, byli zastřeleni ve svém autě. V červenci následujícího roku byli postřeleni další dva mladí lidé, také žena a muž, který útok přežil. Později ve stejném roce byl další mladý pár pobodán při pikniku na břehu jezera. Muž opět přežil. V říjnu téhož roku byl v San Franciscu zastřelen taxikář. V případě Zodiaca se zřejmě jednalo o velmi nebezpečného člověka, který svou kriminální činnost považoval za zábavu. Je také možné, že šlo o skupinu pachatelů. Vrah nebyl nikdy identifikován ani dopaden. Jediným oficiálně zmiňovaným podezřelým byl havajský rodák Arthur Leigh Allen, několikrát zatčený kvůli obtěžování dětí, který ale zemřel v roce 1992, aniž byl obžalován. #kosik

9.3/10

27. prosince

Sloup Marka Aurelia

Detaily na sloupu Marka Aurelia v Římě. Sloup byl postaven v dórském stylu, v letech 180–196, po smrti císaře Marka Aurelia. Skládá se z dvaceti osmi bloků z carrarského mramoru. Jeho trup vysoký 29,62 metru s průměrem 3,7 metru stojí na deset metrů vysokém podstavci. Na spirálovém vyvýšen… Zobrazit víc

Detaily na sloupu Marka Aurelia v Římě. Sloup byl postaven v dórském stylu, v letech 180–196, po smrti císaře Marka Aurelia. Skládá se z dvaceti osmi bloků z carrarského mramoru. Jeho trup vysoký 29,62 metru s průměrem 3,7 metru stojí na deset metrů vysokém podstavci. Na spirálovém vyvýšeném pase je vytesáno 116 bojových scén zachycujících obě vojenské tažení Marka Aurelia v letech 172–175 proti Markomanům a Sarmatům. Jde o velmi významný historický doklad a jediné zachované ikonografické svědectví bojů mezi Římany a středoevropskými germánskými kmeny v době Markomanských válek. Jednotlivé výjevy i samotné postavy jsou zdrojem mnoha informací. Vzhled římských vojenských táborů, způsob přemostění řeky, vzhled osob či příbytků Germánů, představují jedinečný zdroj poznatků a dokladů týkajících se zmíněných událostí. #kosik

9.7/10

27. prosince

Průřez rakovinou

Rakovinová buňka rozříznutá pomocí iontového paprsku. Snímek mají na svědomí elektrotechnici Nicolas Moser a Pantelis Georgiou z londýnské Imperial College a biolog Chris Bakal z Institutu pro výzkum rakoviny (ICR) v Londýně. Technika zvaná frézování iontovými paprsky umožňuje… Zobrazit víc

Rakovinová buňka rozříznutá pomocí iontového paprsku. Snímek mají na svědomí elektrotechnici Nicolas Moser a Pantelis Georgiou z londýnské Imperial College a biolog Chris Bakal z Institutu pro výzkum rakoviny (ICR) v Londýně. Technika zvaná frézování iontovými paprsky umožňuje vědcům detailně nahlédnout do průřezů buněk a v rámci částicové terapie léčit rakovinu (bez vážnějšího poškození zdravých tkání). Vzhledem ke své snížené schopnosti opravovat svou DNA jsou rakovinné buňky vůči takovému poškození obzvláště citlivé a umírají.

#kosik

8.7/10

27. prosince

Body Armor

Zbroj Jindřicha VIII. Tudora (1491-1547), krále Anglie, Irska a uchazeče o trůn Francie.#kosik

8.9/10

22. prosince

Špión

Eli Kohen (26. prosince 1924 – 18. května 1965) - izraelský špion a národní hrdina, který je znám pro svou práci v Sýrii, kde se mu pod falešnou identitou Kamala Amina Sabeta podařilo navázat úzké styky s politickými a vojenskými elitami a stát se vrchním poradcem na ministerstvu… Zobrazit víc

Eli Kohen (26. prosince 1924 – 18. května 1965) - izraelský špion a národní hrdina, který je znám pro svou práci v Sýrii, kde se mu pod falešnou identitou Kamala Amina Sabeta podařilo navázat úzké styky s politickými a vojenskými elitami a stát se vrchním poradcem na ministerstvu obrany. Narodil se v Alexandrii v Egyptském království do ortodoxní a sionisticky smýšlející rodiny syrských Židů původem z Aleppa. Dostalo se mu tradičního židovského vzdělání a v mládí toužil být rabínem a učitelem. Jako dvacetiletý mladík byl v Káhiře v lednu 1945 pohnut při soudním procesu se dvěma příslušníky židovské radikální skupiny Lechi, Elijahu Bejt Curim a Elijahu Chakimem, kteří spáchali atentát na antisemitsky smýšlejícího vysokého britského komisaře lorda Moyna. Podílel se na organizování demonstrací na podporu atentátníků odsouzených k trestu smrti, ale jeho snažení nemělo žádný úspěch. V lednu 1947 se přihlásil do egyptské armády, avšak byl shledán nezpůsobilým z důvodu sporné loajálnosti. Ve svém rodném městě studoval strojírenství na Farúkově univerzitě, napadali jej však příslušníci Muslimského bratrstva a nakonec byl v roce 1949 pro svůj židovský původ vyloučen. Téhož roku přesídlili do nově vzniklého Izraele jeho rodiče a tři bratři, podobně jako mnoho dalších židovských rodin z Egypta. Kohen však zůstal, aby koordinoval židovské a sionistické aktivity v zemi. V roce 1951, kdy v Egyptě došlo k vojenskému převratu, byl za své sionistické aktivity zatčen a vyslýchán. V roce 1954 byl kontaktován izraelskou zpravodajskou službou Mosad a požádán o nápomoc agentům operujícím v Egyptě (operace Susannah). Po jejich odhalení byl zatčen, ale pro nedostatek důkazů propuštěn. V létě 1955 odjel do Izraele, kde podstoupil intenzivní zpravodajský výcvik zaměřený na sabotážní činnost a komunikaci a následujícího roku se do Egypta vrátil. Byl však podezírán a neustále sledován. Na začátku Suezské krize na podzim 1956 byl zadržen a na jejím konci byl společně s posledními alexandrijskými Židy vyhoštěn. S pomocí Židovské agentury emigroval do Izraele, kam připlul 8. února 1957 na palubě lodě plující z Neapole. Téhož roku byl naverbován izraelskou armádou a stal se analytikem kontrarozvědky vojenské zpravodajské služby Aman. Práce jej však nudila, a proto usiloval o přechod k Mosadu. Ten jej však odmítl a uražený Kohen rezignoval na svou pozici u vojenské rozvědky. Následující dva roky pracoval jako archivář v telavivské pojišťovně. Dne 31. srpna 1959 se oženil s iráckou Židovkou Nadjou Madžaldovou, s níž se usadil ve městě Bat Jam. Společně měli tři děti: Sofii, Irit a Šaje. Mosad nakonec Kohena naverboval poté, co jeho generální ředitel Me'ir Amit narazil na jeho složku mezi odmítnutými kandidáty, když hledal agenta, který by infiltroval syrskou vládu. Po dva týdny byl proto tajně sledován, načež bylo vyhodnoceno, že se hodí pro nábor a trénink. Kohen byl vyrozuměn, že se Mosad rozhodl jej přijmout a podstoupil intenzivní půlroční výcvik, jehož zaměřením bylo ovládání zbraní, topografie, sabotáže, práce s vysílačkou a používání šifer. Hovořil francouzsky, arabsky a hebrejsky.  Podle závěrečné zprávy měl na konci výcviku všechny předpoklady pro to stát se operativcem. Poté mu byla vytvořena nová falešná identita syrského obchodníka Kamala Amina Ta'abeta (arabsky: كامل أمين ثابت), pocházejícího z rodiny syrských muslimů z libanonského Bejrútu. Podle smyšleného životopisu se jeho rodiče v roce 1933 přestěhovali do Egypta a v roce 1948 do Argentiny, kde si otevřeli textilní obchod. Kamal Amin Ta'abet se měl následně vrátit do Sýrie, aby splnil svou vlasteneckou povinnost vůči rodné zemi. Jedním z nejobtížnějších úkolů spojeným s novou identitou bylo pro Kohena osvojení si složitého přízvuku syrské arabštiny a potlačení jeho nesporného egyptského akcentu. Počátkem roku 1961 bylo schváleno Kohenovo nasazení pod krycím jménem Menaše. Pro větší věrohodnost falešné identity odjel do Argentiny a usadil se v Buenos Aires. Začal vystupovat jako bohatý obchodník, milující noční život a velkoryse utrácející peníze. Brzy se mu podařilo navázat řadu kontaktů mezi politiky, diplomaty a armádními úředníky ze syrského velvyslanectví v Argentině. Jedním z nich byl i Háfiz al-Asad, pozdější syrský ministerský předseda. Po krátké době se Kohenovi podařilo získat pozvání do Sýrie a nabídky na účast v obchodech a investicích do syrské ekonomiky. Po devíti měsících pobytu v Argentině odjel Kohen do Izraele. Zde se setkal s manželkou Nadjou (o jeho práci netušila) a dětmi a také se svými řídícími orgány z Amanu (jednotka, pod kterou Kohen v té době spadal, byla pod Mosad převedena až později). Ti byli nadšeni množstvím získaných kontaktů mezi syrskými vojáky, politiky a diplomaty. Počátkem roku 1962 se přestěhoval do Sýrie, kam připlul na zaoceánském parníku Astoria, na který se nalodil 1. ledna v italském Janově. Usadil se v Damašku a několik dní po svém příjezdu se vzdal argentinského státního občanství. Během několika let se mu podařilo získat důvěru velkého počtu syrských armádních a vládních úředníků. Když se v roce 1963 strana Baas dostala k moci, byl již Kohen pevně usazený v syrské „lepší“ společnosti. Do Izraele se pravidelně vracel, aby byl vyslechnut svými řídícími orgány (při reorganizaci v roce 1964 byla Jednotka 118 jejímž byl příslušníkem, převedena z Amanu pod pravomoc Mosadu) a aby se setkal se svou manželkou a dětmi. V listopadu 1964 vyjádřil Kohen obavu ze změn, ke kterým došlo v syrské správě (šéf syrského zpravodajství plukovník Ahmed Su'edani jej neměl rád a nevěřil mu) a žádal o ukončení svého nasazení. Na žádost řídících důstojníků z Mosadu se ale ještě jednou do Sýrie vrátil. Ve svém domě v Damašku pořádal divoké orgie, vysokým vojenským a vládním činitelům poskytoval útočiště pro jejich milostné pletky. Při alkoholických večírcích předstíral opilost a jen poslouchal bezstarostně mluvící vysoké vládní úředníky. Navíc si mnoho z nich zavázal poskytnutím půjček. Během svého nasazení v Sýrii Kohen navázal řadu důležitých přátelských vztahů se syrskými generály a politiky z vládní strany Baas. Dokonce se uvažovalo o Kohenovi jako o možném syrském vládním ministrovi. Podle bratra Maurice Kohena byl Eli dokonce třetí v pořadí mezi nejvážnějšími kandidáty na funkci syrského prezidenta. Existuje domněnka, že je zodpovědný za vysázení eukalyptů kolem palebných pozic syrské armády mířících na Izrael (v doprovodu syrských důstojníků měl možnost místa několikrát navštívit). Kohen argumentoval tím, že eukalypty budou syrským vojákům poskytovat přírodní kryt proti izraelské palbě. Tuto informaci posléze předal i Izraelcům. Izraelští vojenští piloti během Šestidenní války pak měli díky eukalyptům přesně označené syrské palebné pozice a zaměřovali na ně palbu. Díky své fenomenální paměti byl schopen později svým řídícím důstojníkům přesně popsat umístění většiny kulometných hnízd a dokonce i protitankových pastí. Získal a předal Izraeli plány syrského projektu na odvedení horního toku řeky Jordán z Izraele (řeka Jordán pokrývá 30% izraelské spotřeby vody). Kohen se také zabýval sběrem informací o syrských vojenských pilotech. Znal jejich skutečná i krycí jména včetně rodinných poměrů. Existují domněnky, že tyto informace Izrael využil během Šestidenní války při syrském pokusu o bombardování Tel Avivu; když se totiž syrští piloti se svými letadly přiblížili k cíli, informoval je Mosad, že zná jejich identitu i identitu jejich rodinných příslušníků a že pokud udeří na izraelské cíle, budou jejich rodinní příslušníci zabiti. Syrští piloti prý svrhli bomby do moře a ohlásili na základnu splnění úkolu. Kohen byl kritizován zejména za porušování pravidel konspirace. Vysílačku, s jejíž pomocí předával informace do Izraele, používal příliš často (dokonce odvysílal zprávu, v níž dával najevo své zklamání z prohry izraelské fotbalové reprezentace), neměnil frekvence a dokonce vysílal stále ve stejnou dobu (8:30 ráno). Jeho vysílání bylo také neúměrně dlouhé (až devět minut), takže byl později poměrně snadno zaměřen. V lednu 1965 došlo k vystupňování syrských snah o dopadení vysoce postaveného špiona. Bylo nastoleno rádiové ticho a za pomoci sovětského sledovacího zařízení a za asistence sovětských expertů pátráno po nelegálním vysílání. Tak se nakonec Kohena podařilo 24. ledna dopadnout při vysílání do Izraele. Poté byl opakovaně vyslýchán a mučen. Dne 8. května 1965 Kohen stanul v soudním procesu před vojenským tribunálem, který mu odepřel právního zástupce, byl shledán vinným ze špionáže a odsouzen k trestu smrti bez možnosti odvolání. Izraelská ministryně zahraničních věcí Golda Meirová po vynesení rozsudku zahájila mezinárodní kampaň za zmírnění Kohenova trestu. Izrael za tímto účelem Sýrii nabídl propuštění všech Syřanů vězněných v Izraeli, což by nebylo s největší pravděpodobností dodrženo. Zároveň naléhal na vlády různých států světa (včetně Sovětského svazu), aby se pokusily přimět Sýrii k přehodnocení trestu. Učinili tak například papež Pavel VI. a vlády Francie, Belgie či Kanady. Navzdory tomu byl Kohen nakonec 18. května 1965 v Damašku veřejně popraven oběšením na náměstí Mučedníků. Jeho popravě přímo na místě přihlíželo na deset tisíc lidí, zároveň byla v přímém televizním přenosu vysílána v zemích arabského světa. Poté přes něj byla přehozena látka s antisionistickými nápisy a jeho tělo bylo na šibenici ponecháno ještě dalších šest hodin. Pro syrskou vládu byl rozsah Kohenovy aféry mimořádně zahanbující a deset měsíců po jeho popravě byla 23. února 1966, i velkou měrou díky této aféře, svržena při vnitrostranickém vojenském převratu. Eli Kohen je dodnes uctíván jako hrdina a a jeho počest byly v Izraeli pojmenovány ulice a městské parky. V roce 2019 natočila produkční společnost Netflix ve spolupráci s společnostmi Canal + a Legend Films šestidílný televizní seriál The Spy. Seriál podle svého vlastního scénáře režíroval Gideon Raff, postavu Kohena ztvárnil Sacha Baron Cohen.

#kosik

8.5/10

22. prosince

Lednice Philips

Lednice Philips s vestavěným rádiem (1956).

8.5/10

15. prosince

Vicki Witt

USA: Modelka Vicki Witt v zábavní herně u flipperu (1978).

8.7/10

12. prosince

Pražská benzínka

Benzinová pumpa v Praze (Opletalova ulice), fotografie byla pořízena v roce 1965.

8.7/10