Život na Haiti

Fotografie z 11miliónového karibského státu Haiti, který leží v západní části ostrova Hispaniola v souostroví Velké Antily.

Haiti je z etnologicko-lingvistického hlediska unikátem - je to první nezávislý národ v Latinské Americe, první stát vedený postkoloniálními černochy a jediný národ, který získal nezávislost po úspěšném povstání otroků. Také je jediným nezávislým frankofonním (země užívající francouzštinu jako prostředek k dorozumění nebo k rozvoji kultury) národem na západní polokouli.

Podle Indexu lidského rozvoje je Haiti nejchudší zemí amerického kontinentu. Ve své dvěstěleté historii prodělala Haitská politika 32 převratů a také intervence mocností, ať už Francie nebo Spojených států. Podle Indexu vnímání korupce z roku 2006 existuje silná korelace mezi korupcí a chudobou a v tomto měření mělo Haiti nejvyšší úroveň vnímané korupce ze zkoumaných zemí. Podle Mezinárodního červeného kříže sedm z deseti Haiťanů žije za méně než 2 dolary za den.

Haiťanky jsou tak nejplodnější ženy západní polokoule - 90%-95% obyvatel Haiti je afrického původu; zbývajících 10%-5% jsou mulati. Polovina dětí však není očkována a jen 40% obyvatelstva má přístup k základní zdravotní péči. Ještě před zemětřesením v roce 2010 byla skoro polovina všech úmrtí připisována HIV/AIDS, dýchací infekci, meningitidě a průjmovým onemocněním včetně cholery a tyfu (podle Světové zdravotnické organizace). Devadesát procent dětí na Haiti trpí nemocemi přenášenými vodou a střevními parazity. Přibližně 5% dospělé populace na Haiti je nakaženo virem HIV. Výskyt tuberkulózy (TBC) na Haiti je více než desetkrát vyšší než v jiných zemích Latinské Ameriky. 30.000 lidí každý rok onemocní malárii.

Malá část nečernošského obyvatelstva je tvořena převážně Araby a západoevropany (Francouzi, Němci, Španěly a Portugalci). Ačkoli jsou mulati jen malou menšinou, zemi dominují politicky i ekonomicky.